O Kátě, která chtěla být dědečkem / Kate, kas gribēja kļūt par vectēvu – setkání s lotyšskou autorkou Signe Viška

Vzácnou návštěvou festivalu bude letos lotyšská autorka Signe Viška. Spolu s ní si během autorského čtení z knihy O Kátě, která chtěla být dědečkem (Host, 2022) a navazujícího workshopu zadědečkujeme – v hlavních rolích krabičky od sirek, bílé obláčky a samozřejmě naši dědečkové ve vší jejich rozmanitosti.

Ve spolupráci s Latvian Literature Platform. Setkání tlumočí překladatel knihy Michal Škrabal.

Setkání je volně přístupné, doporučujeme si ale vytvořit online rezervaci.

O Kátě, která chtěla být dědečkem (Host, 2022)

text: Signe Viška

ilustrace: Elína Brasliň

překlad: Michal Škrabal

O mezigeneračních vztazích s láskou a humorem. Když se Káti ptali, čím by chtěla být, pokaždé rozhodně a bez váhání říkala: „Já bych chtěla být dědečkem.“ A víte proč? Protože kdyby byla dědečkem, byli by s dědou nejlepší kamarádi a mohli by spolu dědečkovat. Co takové dědečkování obnáší a jak to zařídit, aby měl člověk na hlavě bílý obláček? Právě o tom je tahle knížka. Dědečkové bývají vousatí, bělovlasí, plešatí, kulatí, vysocí, maličcí… Ať už nosí motýlka, či tričko Led Zeppelin, pořád je na nich nejlepší jedna věc – to, že jsou. Pro děti od tří let.

Signe Viška (nar. 1997) patří k nejmladší generaci lotyšských spisovatelek. Píše a překládá knihy pro děti i dospělé, podílí se na organizaci kulturních akcí a v rozhlase moderuje literární pořad. 

1. S jakou postavou z knížky pro děti cítíte souznění?

Trochu jsem to zmínila v otázce 4, ale musím zase vyzdvihnout Lenku Láskorádovou z Harryho Pottera. Lenka je ryzí, upřímná a tak trochu mimo tenhle svět. Všímá si věcí, které ostatní přehlédnou, jako kamarádka zůstává věrná a má slabost pro podivínské náušnice (a já taky!) Jako někdo, kdo je ztracený ve vlastních myšlenkách a fantaziích a pevně se jich drží, aniž by vždycky spravedlivě přihlédl k jiným úhlům pohledu, se s ní dokážu emocionálně ztotožnit opravdu hodně.

2. Tématem literární soutěže, kterou na jaře festival pořádal spolu s CČDK, bylo „Macroura a Pacmoura“. Co jsou podle Vás zač?

Řekla bych, že budou taková ta cool dvojka nejlepších kámošů z vesmíru, co si spadli na Zemi užít pohodové prázdniny. Jejich mise? Okouknout nejnovější a nejskvělejší literaturu pro děti.

3. Co myslíte, že se děje s postavami, když kniha skončí?

Žijí dál (převážně v mojí hlavě, aniž by platily nájem).

4. Nevyhnutelná otázka: Jaká je Vaše nejmilejší dětská kniha?

Těch je HODNĚ! Ale nejdůležitější (vedle série Harryho Pottera, kterou jsem už zmínila) bude Anna ze Zeleného domu od Lucy Maud Montgomery. Četla jsem tu knížku spoustukrát, její kouzlo nikdy nevyprchá. Na střední jsem si dokonce obarvila vlasy na zrzavo, protože mě postava Anny tolik inspirovala (dneska mám jen čas od času pár pramínků :)). Annina láska k přírodě, literature, její talent dostávat se do legračních situací a ta neochvějná víra v to, že svět a lidé jsou z většiny dobří, i když život hází klacky pod nohy – díky té knížce cítím naději a teplo pokaždé, když ji čtu.