Štěpán Mareš je zřejmě nejvýraznější český komiksář po roce 1989. Publikoval v novinách a časopisech na 70 tisíc svých kreseb! A taky maluje. Dlouhé roky kreslil pro časopis Reflex satirického Zeleného Raoula, loni přesedlal na tragigroteskního Franze Kafku. A právě ilustrace ke knize Kafkova abeceda jsou východiskem jeho ojedinělé tvůrčí dílny pro děti, mládež i jejich rodiče.
Věděli jste, že Franz Kafka měl syna? Tedy pokud můžeme brát vážně vzpomínku Maxe Broda, kterému se s touhle informací svěřila Grete Blochová: „Byl otcem mého chlapce, který umřel náhle v Mnichově roku 1921 v necelých sedmi letech…“ Kafka (1883–1924) měl s Blochovou krátký vztah ve čtrnáctém roce, prvním roce první světové války. O tom, že měl syna, se ale nikdy nedozvěděl. Zemřel oficiálně bezdětný, nikdy se neoženil. A přitom celý život netoužil po ničem jiném: mít manželku a kupu děcek! Psal o tom opakovaně ve svých denících i korespondenci. Proč to nevyšlo? Zřejmě proto, že Kafka sám zůstal celý život dítětem. Nikdy se úplně nevymanil z pevných kruhů rodiny, hlavně z dozoru svého otce Hermanna Kafky, nikdy nedospěl. S rodiči bydlel do svých jednatřiceti let!
Ale co Kafka neprožil ve skutečnosti, to napsal. Svým čistým, dětským viděním rozebral člověka: své – i naší doby. Byl vizionář až bolestivé síly. Mistr paradoxu, proměn. To jsou body, na nichž se dá stavět. Vždyť svět je dneska plný protikladů. Vždyť svět je dneska jedna velká proměna. A díky novým médiím a moderním technologiím máme o těch proměnách čerstvou informaci každou vteřinu. Někdy pravdivou, jindy klamnou; jednou news, podruhé fake news. V tomhle může Kafka inspirovat, pro tohle je dobré dát jeho dílu šanci. A navíc: Kafka nebyl jenom úzkostný typ plný vnitřních strachů a bolesti. Měl taky smysl pro humor, hru a mystifikaci. Rád se smál, dokázal se bavit – i být zábavným druhem, společníkem. Možná byste si s ním rozuměli…
Radim Kopáč, literární kritik a publicista, autor knihy Kafkova Abeceda