Ve verších pro malé i nejmenší s básníkem Robinem Králem

Bydlet hned vedle zoo je velká výhoda. Jednak se to pěkně rýmuje, jednak máte šanci potkat cestou do školy nebo do práce kočkodana, čtyři hrochy, marabu anebo sovu sněžnou. Robin Král je mistr nápaditého rýmovaného verše pro malé i nejmenší. Jeho nejnovější leporelo kongeniálně ilustrovala Alice Nikitinová.

Kdo nebo co Vás inspirovalo k napsání Vaší první dětské knihy?

Protože velká část toho, co píšu, jsou stručné vtipné básničky, velmi často se mi stává, že mě inspiruje sám jazyk. Řeč, která se přeřekne nebo přeslechne, nebo se zauzluje uvnitř v hlavě a vyšlehne z ní drobný nápad. Takhle vznikaly i mé první knižně publikované texty.

Jaká je Vaše oblíbená dětská kniha z Vašeho dětství a proč?

Z poezie Písničky bez muziky od Emanuela Frynty. Ty si pamatuju dodnes. S našimi malými dětmi se teď ze starších knížek nejčastěji vracíme k Dětem z Bullerbynu, to je pro mě jedna z těch nenahraditelných knih. Asi hlavně proto, s jakou samozřejmostí dokáže skloubit humor a lásku bez velkých gest i překombinovaných zápletek.

Která postava z Vašich knih je Vaší nejoblíbenější a proč?

To je v mém případě jednoduché, některé z mých posledních básničkových knížek totiž mají za hrdiny naše děti. Takže tyhle dvě poťouchlé postavičky.

Můžete nám popsat Váš běžný den, když píšete/tvoříte?

Když mám den určený pro psaní, nejradši jeho část vyhradím snaze vykřesat nápady. To se dá dělat různě, ale mě ze všeho nejlíp funguje jít je vypotit do sauny. Větší část dne pak sedím u počítače a z nápadů tvořím texty.

Co považujete za největší výzvu při psaní pro děti?

Nepoučovat. Myslím, že děti, i dospělí, se toho nejvíc naučí z textů, které mají svou vlastní ústrojnost a nejsou v prvé řadě podřízeny snaze předat nějakou informaci nebo znalost.

Dostal/a jste někdy nějakou zajímavou zpětnou vazbu/reakci od dětského čtenáře?

U knížek pro menší děti se mi častěji ozývají maminky. Děti ale bezprostředně reagují na besedách a čteních, a to je vždycky zajímavé. Nejvíc mě těší, jak dobře většinou pochopí, o co v knížce opravdu jde, a jak si také fantasticky všímají detailů, někdy i takových, na které jsem už sám zapomněl.