Autorské čtení a diskuse se spisovatelem Michalem Šamkem

Jak vyrůstal romský kluk z Podkrkonoší za normalizace? Hrál si na indiány, snil a fantazíroval. Všude slunce, idyla! Těžkosti si moc nebral, dokázal se s nimi vypořádat, ať jde o úraz a dlouhý pobyt v nemocnici, nebo rasistické štvaní na základce. Vypravěč má vždycky dost síly na to, aby všecko zlé přetavil v něco dobré. Májky a totemy, ilustrované Petrem Polákem, jsou knihou naděje, svobody a bezpředsudečnosti.

Kdo nebo co Vás inspirovalo k napsání Vaší první dětské knihy?

Jako malý kluk jsem rád četl příběhy o Mikešovi a knížku Malý Bobeš. Později mě nejvíce zaujala kniha Robinson Crusoe od autora Daniela Defoa, jehož děj ve mně zanechal krásný pocit.

Jaká je Vaše oblíbená dětská kniha z Vašeho dětství a proč?

Ke psaní jsem se po letech vrátil a začal ho brát vážně, protože ve mně čtenářské, ale hlavně posluchačské zážitky přetrvávaly. Chtěl jsem po sobě zanechat příběh, který by dětské i dospělé čtenáře oslovil tak, jako některé příběhy oslovily mě.

Která postava z Vašich knih je Vaší nejoblíbenější a proč?

Nejvíce na mě v dětství zapůsobila kniha Mikeš a později, asi ve věku 12–13 let, Robinson Crusoe.

Můžete nám popsat Váš běžný den, když píšete/tvoříte?

Když se rozhodnu napsat knihu, pohádku či poezii, nejprve se mi v hlavě zrodí myšlenka, kterou se snažím rozvinout. Zapíšu si poznámky do zápisníku. Pak zasednu k počítači a díky mé živé představivosti se mi věty skládají samy, aniž bych vnímal, kolik jsem toho už napsal. Je to nádherný pocit. Dostávám se díky svým myšlenkám do jiného světa, který si sám vytvářím. Člověk v této chvíli ani nevnímá čas. Častokrát se stávalo, že jsem začal psát kolem 20. hodiny večerní a skončil jsem až někdy k ránu, když už ptáci začínali pět.

Co považujete za největší výzvu při psaní pro děti?

Předat dětem něco krásného příběhem. Každá kniha má své kouzlo, které nás vtáhne do děje. Chtěl jsem potěšit také děti, které prožívají nepříjemnosti jako jsou šikana, posmívaní a ponižovaní. Věřím, že díky mému příběhu z knihy Májky a totemy mohou získat pár cenných rad, které jim pomůžou postavit se těmto nepříjemnostem čelem. Každé dítě může patřit mezi ty nejlepší žáky třídy, jako se to podařilo mě. Nakonec se ty děti, které se mi posmívaly, staly mými nejlepšími kamarády.

Dostal/a jste někdy nějakou zajímavou zpětnou vazbu/reakci od dětského čtenáře?

Děkuji Vám za tuto otázku. Ano, reakci jsem dostal i od dospělých čtenářů – rodiny i spolužáků ze školy. Nejvíce mě však potěšily reakce dětí, které z mé knihy Májky a totemy vypracovaly slohové práce nebo dokonce využily moje téma k napsání referátů. Je to krásný pocit, když Vám lidé dávají najevo, že je Vaše tvorba oslovila. Od dětí je to však pocit nejhezčí.